Nápověda Pro fotogafy - rady právníka
 
Úvod
U každé fotografie je třeba zodpovědět dvě základní otázky: za prvé jestli je možné ji pořídit a za druhé, jestli je možné ji užít. Na žádnou z obou otázek nelze dát jednoznačnou odpověď ano-ne. Každou fotografii bude třeba posuzovat ad hoc. A obě otázky také od sebe nelze zcela oddělovat.

U každé fotografie je třeba sledovat jako spojnici několika skutečností:

  • kdo fotografii pořizuje;
  • proč ji pořizuje;
  • k jakému účelu a za jakých okolností je fotografie užita;
  • jaká sdělení v sobě fotografie nese, a jakými způsoby lze tato sdělení interpretovat;
  • jaká práva mohou být fotografií porušena (co je předmětem těchto práv), jinými slovy jaký je reálný potenciál, že tato fotografie zasáhne do sféry něčích práv, a zda půjde o zásah negativní či nikoli;
  • zda existuje nějaký veřejný zájem na tom fotografii pořídit/nepořídit, užít/neužít atd.

    Rád bych rovněž upozornil na zásadu, že kde není žalobce, není ani soudce. Většina obchodních domů nemusí mít žádný problém s tím, že pořizujete fotky v jejich prostorách, přesto se mohou domáhat toho, abyste tak nečinil v případě, že by měly pocit, že jim Vaše fotografie mohou uškodit. Je třeba zvážit situaci a podle toho určit, zda požádáte management o povolení nebo nikoli (například při slavnostním otevření obchodního domu jistě fotit můžete. Pochybuji, že by management trval na tom, že Vám musí nejdříve vydat například písemné povolení).

    Fotografie, resp. její užití, mohou být způsobilé porušit vedle Vám dobře známých práv na ochranu osobnosti zakotvených v čl. 11 a násl. občanského zákoníku zejména následující práva:

  • právo na užívání ochranné známky (z.č. 137/1995 Sb.)
  • právo na ochranu obchodní firmy obchodní společnosti (§ 12 obchodního zákoníku, příp. § 19b občanského zákoníku)

  • právo na goodwill, dobrou pověst právnické osoby (§ 19b občanského zákoníku)

  • práva z oblasti nekalé soutěže - klamavá reklama, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování, porušení obchodního tajemství apod. (§ 41 a násl. obchodního zákoníku).

    Při pořizování fotografie může dojít zejména opět k porušení práv na ochranu osobnosti dle § 11 a násl. občanského zákoníku nebo ústavního práva na nedotknutelnost obydlí (čl. 12 Listiny základních práva a svobod).

    ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY

    1) Jaká jsou omezení pro fotografování značkových i neznačkových produktů - za účelem reklamního použití pro jinou osobu než pro výrobce či prodejce zboží.

    Podle § 14 odst. 1 z.č. 137/1995 Sb. o ochranných známkách nelze bez souhlasu majitele ochranné známky mj. užívat ve vlastní reklamě označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.


    2) Je nutné vyžadovat souhlas výrobce/ prodejce při fotografování produktů a jejich následném užití?

    Pořizovat fotografie většinou bude možné, nedojde-li k porušení jiných práv (typicky narušení nedotknutelnosti obydlí). K užití: dokáži si představit způsob užití, kde takový souhlas bude nutný (viz bod 1), i taková, kde nutný nebude (sériově vyráběná Škoda Octavia na obrázku z Jesenicka, využitá jako žánrový obrázek k článku o turistickém ruchu v celostátním deníku). Tkví-li význam fotografie v tom, podat informaci o výrobku, doporučujeme si souhlas oprávněného subjektu opatřit.


    3) Je nutné vyžadovat souhlas prodejce pro fotografování produktů či zařízení obchodu veřejně přístupnými prostředky - například skrz výlohu?

    Závisí na komplexním posouzení všech okolností případu - viz úvod. I fotografování přes výlohu může (nemusí) být narušením nedotknutelnosti obydlí. Zde upozorňuji, že "obydlím" ve smyslu čl. 12 Listiny jsou i prostory sloužící pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti.


    4) Je nutné vyžadovat souhlas provozovatele obchodních center pro fotografování interiérů těchto center?

    Doporučujeme takový souhlas mít. Na druhou stranu, pořídíte-li fotografii ve společných prostorách nákupního centra Tesco Letňany, která bude využita pro účely tiskového zpravodajství, lze těžko očekávat, že by se společnost Tesco mohla úspěšně domáhat nějakých kompenzací za to, že nedala souhlas k pořízení fotografie. Opět vše záleží na komplexním posouzení všech okolností pořízení a hlavně užití fotografie.


    5) V případě získání souhlasu provozovatele obchodních center pro fotografování v rámci interiérů obchodního centra - je nutno ještě žádat o souhlas s fotografováním všechny provozovatele malých butiků či shopů, které budou na snímku vidět (bude-li např. vidět vývěsní štít obsahující logo a název, značku)?

    Viz úvod a bod 4.


    6) Je nutné vyžadovat souhlas výrobce dané značky, pokud model na fotografii má na sobě oblečení nějaké určité značky, která je jednoznačně identifikovatelná ze snímku? (např. dívka v kavárně, která má na tričku jednoznačně čitelný a rozpoznatelný nápis značky terranova a pokud by měl snímek sloužit k reklamě jiného subjektu než prodejce nebo výrobce?

    Ano, viz bod 1.


    7) Existují nějaké šablony či vzory žádostí o souhlas se zveřejněním či žádosti o souhlas s fotografováním za nějakým účelem?

    připravujeme


    8) Existují nějaké šablony prohlášení, ve kterých se fotografované osoby vzdávají nároku na honorář, nebo dohody o jednorázovém vyrovnání (honorářem) za fotografování, které by byly k dispozici pro uživatele fotobanky?

    Ano, naleznete je zde

    9) Je legální publikovat na www.fotobanka.cz fotografie, které fotograf snímal v dobré víře, že na daném místě je fotografování povoleno? Ať již k reklamním či ilustračním účelům?

    Co to znamená povoleno? Že nebylo zakázáno? Jinak publikace díla je jeho užitím a pokud užitím fotografie dojde k porušení práv určitého subjektu, je taková publikace protiprávní. To platí bez ohledu na to, zda došlo k pořízení fotografie na místě, kde je fotografování povoleno, stejně tak jako tam, kde je zakázáno. Samozřejmě dojde-li k pořízení fotografie v nějaké zakázané zóně, může tím vzniknout příslušnému subjektu újma (např. porušení práva na nedotknutelnost obydlí) a bude mu příslušet určité zadostiučinění či jiná práva. Dobrá víra v tomto případě většinou na věci nic nezmění. Na druhou stranu může dojít k tomu, že na pořízení fotografie bude prokazatelný veřejný zájem (fotografie vedoucí k dopadení vraha pořízená na jeho neoploceném pozemku). Veřejný zájem se může také obrátit naopak proti fotografovi (fotografování v zakázaném vojenském pásmu apod.)


    10) Letos jsem více fotografoval různé budovy a stavby. Předpokládám, že u staveb jako třeba hradů by neměl být problém s použitím fotografií, ale nejsem si jist, jak to je s fotografováním horských chalup - dřevěnic. Dávám sice pozor, aby před nimi nikdo nebyl, ale stejně si nejsem jist, jak je to se zveřejněním těchto fotografií.

    U dřevěnic je to stejné jako u hradů.


    11) A jak je to u hradů, když fotografuji na nádvoří, ještě před cedulí zákaz fotografování?

    Onu ceduli většinou není možné vnímat jako např. značku zákaz zastavení, kdy zákaz platí od značky dále. Zcela nepochybně se vztahuje na celý areál (přinejmenším) nádvoří hradu. Památkáři nechtějí, aby si lidé prohlíželi hrad na fotografiích, či videích, ale aby si jej přijížděli sami za vstupné prohlédnout. Tento zájem se vztahuje jistě na celé nádvoří. Nicméně i zde je třeba přihlížet ke všem okolnostem případu.

    12) Obdobně nevím jak to je, když je před chalupou křížek nebo nějaký pomníček (někdy je za plotem), jak je to s fotografováním a užitím snímků zde.

    Viz úvod. Lze doporučit, aby údaje na soukromém pomníku nebyly čitelné.


    14) Žádost pana Novotného - bezplatné zaslání fotky dítěte, kterou autor umístil do fotobanky a otec dítěte ji ve fotobance nalezl

    Na jednu stranu nemá nárok na bezplatné zaslání fotografie. Je to dílo, za které má fotograf dostat zaplaceno. Je to podobné jako např. fotografování při promocích. Na straně druhé, pokud by byla fotografie užita nevhodným způsobem, mohl by se pan Ondra jménem syna domáhat synova práva na ochranu osobnosti. Otázkou další je, zda něco skutečně ztratíte tím, když mu tu fotografii poskytnete.


    15) Když vyfotím sochu na výstavě - mam právo vzniklou fotku výhradně užívat a nakládat s ni? (tj. mohu ji nabízet ve vaší fotobance a toto právo postupovat dalším osobám). Počítám, že ne, když jsem fotografoval autorské dílo... Kde je ale hranice? Co když vyfotím dům? Koho mám žádat o svolení? Architekta? Všechny majitele? Nájemce?

    Viz úvod. Nutno řešit ad hoc. Případ by bylo nutné více specifikovat.
  •